Blog

Znáte rozdíl mezi šampaňským a sektem?

Want create site? With Free visual composer you can do it easy.

Nápoj, bez kterého si přípitek neumíme ani představit, je jednoznačně sekt. Jaký je rozdíl mezi sektem a šampaňským?

Pozor, neplést!

Je jen málo lidí, kteří dokážou rozpoznat rozdíl mezi šampaňským a sektem. Rozdíl je nejen v původu, ale také chuti. Opravdoví znalci poznají sekt už podle barvy. Sekt je oproti s pravým francouzským šampaňským mnohem sladší a můžete si jej díky ceně dopřát opravdu kdykoliv. Rozdíl v ceně je totiž nezaměnitelný!

Jak se zrodily první bublinky

Píše se rok 1668. Jeden poloslepý mnich jménem Dom Perignon chodí mezi klášterními sklepními chodbami a pečlivě vybírá láhve, které se musí bezpodmínečně tuto zimu vypít. Nemůže se dočkat chvíle, až otevře první lahev s jeho vlastnoručně vyrobenými korkovými zátkami. Ty totiž nahradil původní špalíčky dřeva, omotané provázkem. Jenže hlava zapomětlivá nechá pár lahví napospas osudu ve sklepě. Když je pak po nějaké době objeví a se zvědavostí otevře, korkový špunt doslova vyletí z láhve jak čert z krabičky. Perličky oxidu uhličitého se derou ven a mnich se nestačí divit chutnému moku, který za tu dobu doslova “uzrál” v jeho korkových špuntech.

Tento příběh praví legenda jedné z nejznámějších firem na výrobu šampaňského Moet & Chandon. Hrabě Chandon, její zakladatel, koupil v polovině devatenáctého století válkou zpustlé opatství Hautvillers. Tedy to, kde Dom Perignon pěnivý vynález objevil a do konce života zušlechťoval. 

Sekt není šampaňské

Šampaňskému se nesluší plést jej se sektem, nebo perlivým vínem. I když chutnají velmi podobně. Na etiketě běžného sektu nenajdete ani zmínku o šampaňském. Pravé šampaňské se vyrábí výhradně v oblasti Champagne, která leží pouhých sto kilometrů od romantické Paříže. Tento název je chráněný a plně respektovaný nejen mezi výrobci šumivých vín a sektů, ale také mezi labužníky. Jiná perlivá vína se šampaňským označovat nesmějí, i kdyby chutnala úplně stejně.

Dbáno na tradici i kvalitu

Pro šampaňské se používá už přes více jak dva tisíce let jedna a ta samá vinná réva. Tu do oblasti Champagne přivezly římské legie, která si tu zakládaly vojenské tábory– campania. Od toho vzniklo francouzské slovo champaign a dalo jméno celé oblasti. Dnes tady ve sklepích vyzraje asi 180 milionů lahví šumivého zlata ročně. Sběr hroznů začíná v polovině října a trvá pouhý jeden týden. Na láhev nejlevnějšího šampaňského vám vystačí tisícovka, ale cena se klidně může vyšplhat i na šedesát tisíc korun.

Neplést si barvu. Bílé je tak trochu červené.

A jak pravé šampaňské vzniklo? Oblast Champagne v té době byla známá tuhými zimami, které způsobily, že chlad zastavil v nádobách proces kvašení. Když se víno později jen trochu ohřálo, kvasný proces se opět spustil nanovo a nechtěně se vytvořil oxid uhličitý.

Jak už tomu ale bývá, najdou se odpůrci. Podle Angličanů vzniklo šampaňské jinak. Když prý v 17. století dopravili angličtí kupci velké zásoby francouzského vína do Londýna, hostinští je stáčeli do lahví se silným sklem. Na rozdíl od francouzských vinařů používali k zátkování korek, který bránil úniku oxidu uhličitého. V teplejším prostředí útulných přístavních hospůdek pak nezkvašené cukry proměnily víno v šampaňské.

Dnes už se pravdu jen těžko dozvíme.  Ale co víme jistě je, že slavný mnich Dom Perignon svým nechtěným činem nesmazatelně zasáhl do historie všech vinných bublinek. Jako první totiž začal experimentovat s míšením vín z různých vinic a ročníků. Jeho nejpřevratnějším vynálezem ale zůstává proces šetrného lisování, při němž se z modrých hroznů získává svěží bílé víno, aniž se do něj uvolňuje červené barvivo. 

Šampaňské si svou slávu muselo teprve získat

Co je na šampaňském asi nejkurióznější? Francouzi z něj v prvopočátku příliš nadšení nebyli. Pohrdali jím až do začátku devatenáctého století, kdy konečně přišel zlom. Nicole-Barbe Clicquotová, vdova po vinaři, potřebovala rychle sehnat peníze. Tajně propašovala třináct tisíc svých nejlepších lahví k ruskému carovi, kterému její nápoj zachutnal. Mocný car její víno posléze  vychvaloval po celé Evropě. Jenže původní víno mělo do dnešního trochu jiný “vzhled”. Tehdejší bublinky byly obzvlášť sladkým kazičem zubů, takže i přes svou vzrůstající popularitu zdaleka nepřirostlo k srdci každému.

Proto v roce 1874 vyrobila firma Pommery první suché šampaňské zvané brut, které si definitivně podmanilo celý svět. Do Čech doputovalo až na začátku dvacátého století, díky hraběti Gallase. Protože bylo neuvěřitelně drahé, začali ho místní vinaři postupně napodobovat.

První domácí sekt se zrodil v Bzenci. Zde jeho výrobu zavedl francouzský šlechtic, dobře znalý technologií. Špunt z první láhve dnes nejznámější plzeňské Bohemky vyletěl na počest amerických osvoboditelů až na konci druhé světové války. 

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.